Určitě by stálo za doplnění i to, které filmy (všechny) a seriály mají český dabing, pro ty, kteří nevládnou dostatečnou angličtinou a nebo nesnášejí titulky. Jinak jsem velký fanoušek Star Treku a viděl jsem všechny starší (hrané) seriály s výjimkou TOS (jen část / některé díly) a všechny filmy. Na rozdíl od ostatních se mi první série Discovery i celý seriál ST: Enterprise líbil.
Odpovědět0 0
Vtipný bude až bude třeba rok 2400 a ty technologie pořád nebudou existovat :)
a to jsem přesvědčenej že nebudou aspoň pokud jde o replikátor a transportér, protože jestli fungují na principu přeměny hmoty a energie podle E=mc^2 tak je to úplně nereálný a to je škoda. Bylo by to lepší než 3D tiskárna.
Odpovědět0 0
Když si vezmu, jak se vývoj zrychluje a jak se bude nadále zrychlovat díky čím dál tím více komplexním počítačovým systémům (ať už se to v daném nasazení označuje jakkoli, zjednodušme to na "AI"), které budou moci čím dál rychleji nacházet řešení všemožných problémů, bych opravdu teď v roce 2023 ani náhodou nedělal předpovědi toho, co bude nebo nebude reálné až za 400 let. To, že něco vypadá jako naprostá fantasmagorie teď, neznamená, že to bude stejný nesmysl i za 400 let. Ta míra posouvání hranic bude mít exponenciální charakter, nikoli lineární a rozhodně se nebude zpomalovat – to by nastalo leda v případě nějaké globální přírodní katastrofy nebo zničujícího globálního konfliktu s využitím jaderných nebo biologických zbraní, což by nás jako lidstvo na nějakou dobu zastavilo nebo dokonce v tom nejhorším možném scénáři posunulo zpět, či zcela ukončilo. Ale Star Trek byl vždy o optimistickém pohledu na budoucnost :-)
Odpovědět1 0
Je to asi podobný problém jako překonat rychlost světla při cestování lidí k jiné hvězdě. Podle Einstaina asi nemožné, podle současných teorií asi teoreticky možné zakřivením prostoru kolem lodi, což v seriálu dělaj běžně, ale na to zakřivení bude asi potřeba nereálné množství energie a další problémy. Stejně tak pro ten replikátor je potřeba moc energie, takže kdyby se technologie zvládla tak pro jeden šálek čaje z replikátoru bude výkonná elektrárna pracovat desítky let, takže to půjde, ale nebude se to používat.
Replikátor se mě právě moc líbil, že bych si mohl něco sám navrhovat a vyrábět a tak si realitu replikátoru představuju tak, že nebude z energie vyrábět hmotu, ale že kus hmoty rozloží na atomy a bude z nich sestavovat jinou věc a přitom bude potřeba mu dát všechny potřebné prvky v potřebném množství. Když ale nebude moct hmotu přímo tvořit, ale jen recyklovat, tak s tím asi budou šílený problémy jako dnes je nereálný na 3D tiskárně vyrobit plastovou součástku pevnosti podobné ze vstřikolisu :-)
Samozřejmě vím, že nemůžu tvrdit co za 400 let nebude, v tom se lidi občas spletli, ale věřím, že problémy budou takový, že se to za 400 let nestihne vyřešit aby se to reálně používalo.
Škoda že se nemůžem vsadit :-) Museli bysme být budhisti a v nějakým dalším životě se sejít :-)
V případě AI čekám jestli se povede AGI jako univerzální inteligence, která na rozdíl od chat GPT bude rozumět významu slov a nebude tak říkat blbosti :-)
Já bych jim prostě dal víc času, např na termojaderný fůzi se pracuje asi 70 roků a ekonomicky funkční reaktor se už desítky let odhaduje za 20 roků, na to už někteří fyzikové říkaj, že radši budou říkat za 50 roků.
S letem lidí na Mars je to podobný i když doufám, že to bude brzo.
Odpovědět0 0
Replikátor....že kus hmoty rozloží na atomy a bude z nich sestavovat jinou věc ...
Tak čistě teoreticky na to by stačil, i obyčejný vzduch, rozloziš jednotlivé prvky na úplné základní elementární částice a ty složíš do jiného atomárního prvku, i když to vlastně mluvím o rozbíjení a srážení atomu, takže to asi je blbost,...to me jen tak prolítlo hlavou🤣
Termojadernou fúzi už zvládáme, a staví se ITER, ten už by měl zvládat rentabilní výrobu,
a na základě znalostí vycházejících z provozu ITERu se budou už stavět první demonstrační reaktory už od samostatných firem, něco jako v teď současné době modulární štěpné reaktory které jsou ukázkou že to dané firmy zvládají,
Po zprovoznění různých demonstračních typů reaktorů(od různých výrobců) to už bude jen o tom kolik bude zakazniků a jak rychle se zvládne stavba,
těch 50 let si myslím že by mohlo být ne k ukázce ale k skutečnému zprovoznění několika modelu napojených na síť
Lety na Mars...
To brzdí jen byrokracie a peníze, kolonie na Marsu mohla být už 80-90.letech kdyby pokračoval program Apollo a dobývání vesmíru ....a nezůstalo se jen na nízké oběžné dráze Země 🙄.
Wernher von Braun to měl spočítané a už tenkrát říkal že je to proveditelné, jenže nedostal ani 1$
Kdysi se tvrdilo že na Marsu budeme v 2035 pak někde jsem četl že okolo 2050(ale to nejspíš trvalá kolonie) a pak okolo r.2030
Pokud letos SpaceX zvládne lety na LEO, což není nereálné, tak by snad za 2 roky (2026) mohl proběhnout let s lidmi,
Po přistání na Měsíci už nic nebrání letu na Mars,
vyslala by se tam raketa (nebo spíš i víc raket) se zásobami což by prověřilo i schopnosti přistávání, raketa by nesla několik robotu (jak jinak než Tesla Optimus) ti tam postaví 3D tiskárnu a ta bude stavět základy pro obytné prostory a za další 2 roky by startovala první lidská mise na Mars, ten rok ~2030 není úplné scifi
Kolonizace a průzkum "hlubokého" vesmíru (zdůrazňuji tam ty uvozovky) nám přinese nové technologie, nové materiály, jak se lidstvo začne rozšiřovat po Sluneční soustavě tak to nabere rychlý spád a nic bych nedal za to že ještě za našich životů se lidé dostanou i na okraj naší soustavy, pak nastane opravdu průzkum toho skutečně hlubokého vesmíru.
Nečekám že v r.2063 bude první warp pohon, ale ke konci století opuštění naší soustavy a let k nejbližší hvězdě mi nepřijde zcela nereálný,
jen se podivej kde bylo lidstvo před 300 lety, mohli jsme se jen plavit po moři,
před 150 lety jsme měli jen páru a pak začali objevovat elektřinu, před 100 lety jsme se učili létat
a dnes se připravuje let k Měsíci,
Dosažení 1.urovně na Kardašovově škále je na dosah,
úroveň 2. ....to je už ten StarTrek 🤣
Odpovědět0 0
Psal jsem že by ta snad reálná náhražka replikátoru potřebovala dodat všechny potřebné prvky, protože u toho reálného replikátoru si představuju jako reálné chemické reakce a ne jaderné reakce, teda nějak fyzikálně vytrhávat z hmoty jednotlivé atomy a pomocí nějakých sil s nima manipulovat a skládat je na povrch asi jako 3D tiskárna, kde umístěním na požadované místo vznikne chemická vazba.
Manipulace s jádrem atomu by samozřejmě dávala větší možnosti ale do scifi se snažím si představit věci za pár stovek let reálný.
ITER samozřejmě znám a sleduju dávno před zahájením stavby, vím že by to snad měl být první ziskový pokusný reaktor, který bude dávat ekonomický smysl, ale jeho energie bude jen topit 500 MW do vzduchu a že na základě dat z něj by se mohli začít stavět první elektrárny. Termojadernou fůzi zvládáme mnoho desítek let a to i v Praze. Na základě ITERu a všeho píšu že na termojaderné fůzi se pracuje asi 70 roků a zatím se neví, kdy se bude využívat, že desítky let se věří že to bude za 20 let a to se pořád posouvá, že pořád to je za 20 let a protože některým fyzikům je blbý půl života říkat že to bude za 20 let, tak už radši říkaj za 50. Prostě se neví kdy to bude. ITER není časová záruka kdy to bude. Jen že by snad nemusel být další mezičlánek před elektrárnou.
Před Space-X se pořád okládal let lidí na Mars a dlouhodobě se taky opakovalo že za 20 let, stejně jako u fůze. Space-X taky nadšeně sleduju a díky ní to už vypadá reálně a díky ní se rozjíždí i aktivita NASA a spolu to snad daj. Samozřejmě odklady tam jsou pořád a nevíme kdy tam lidi poletí, raketa nestačí, to bude ještě milion věcí, který to budou zdržovat. Já se na to těším, ale nevsadil bych se že to bude okolo 2030, takže třeba do 10ti let, to ani náhodou.
Zažili jsme už hodně novinek, já si třeba moc vážím toho, že právě koukám do plochého monitoru, ale některý věci jsou moc složitý a nákladný, že se to proti odhadům o desítky let protahuje.
Že lidi mohli být na Marsu už třeba před 50ti lety, to za jiných okolností mohli, stejně tak tam mohli být už před tisíci lety. Vliv na to má všechno.
Odpovědět0 0
K tomu komentáři ohledně NASA a SpaceX – tady je potřeba zmínit, že obrovskou roli zde hraje v daném čase aktuální poptávka společnosti po něčem takovém jako je dobývání vesmíru. Posouvání technologických hranic je něco, bez čeho to samozřejmě taky nepůjde, ale pokud nebude aktuální ta poptávka společnosti, nebudou investovány prostředky (finanční, lidské, materiální) ani do toho posouvání technologických hranic. Taky už to všechno sleduji nějakou dobu a vidím, jak právě politické faktory hrají významnou roli – bohužel mnohem větší, než by bylo žádoucí, protože pokud nebudeme dostatečně rychle připraveni rozšířit se mimo Zemi, může nás kdykoli třeba nějaký zatoulaný šutr všechny zlikvidovat a pak bude úplně jedno, co si kdo o čem myslí a jaké má politické smýšlení, aneb jaká je jeho představa o uspořádání/fungování společnosti.
A v tomto ohledu je třeba uznat právě činnost Elona Muska, že skrze SpaceX celé tohle téma a odvětví po dlouhé době stagnace dostal opět do popředí zájmu veřejnosti, že se o to museli začít zajímat zase i politici. A posouvá se to zase kupředu. Sice by bylo super, kdyby bylo méně všemožných odkladů, ale tohle nejde plánovat předem s nějakými termíny, které by se měly nutně plnit a pokud se to nepovede, tak že by to měl být nějaký neúspěch. Tady je potřeba vyvíjet, stavět prototypy, provádět testovací zkoušky, během kterých budou prototypy vybuchovat, z chyb se učit pro další modifikace a stále dokola, dokud nebude daná technologie opravdu připravena (a je úplně jedno, co kdy předtím někdo naplánoval za nějaký termín).
Odpovědět1 0
S tím vším plně souhlasím :-)
Odpovědět0 0
Nebyl bych takový optimista. V podstatě od doby, kdy člověk zkrotil oheň před pár tisíci lety jsme vlastně nic nevymysleli. Pořád jen všechno pálíme. Umíme něco roztavit, což uměli už v době bronzové, jen jsme se naučili pálit efektivněji a jiné materiály. Ano, další byla elektřina, ale to je taky z principu podobné. Pořád ji vyrábíme pálením. I jaderná elektrárna nedělá nic jinýho než ohřívá vodu a roztáčí generátor. A vysněný ITER to bude dělat zrovna tak, jen nebude štěpit těžké prvky, ale slučovat lehké. Rakety do vesmíru taky letí pálením včetně SpaceX, nic jiného nemáme. I ta nová vysněná cesta na měsíc a na Mars se ukáže jako zbytečná, protože raketa o velikosti Eifelovky vynese nahoru jen pár tun nákladu a ani to neumí pořádně přistát. Prostě je to neekonomické. A podívat se do vzdáleného vesmíru? Vždyť nejsme schopni za života jednoho člověka ani opustit sluneční soustavu. Pokud někdo něudělá nějaký zásadní objev ve stylu startreku, tak se nic nezmění. A s tou exponenciálou bych byl také skeptický, spíš to jde logaritmicky. Tedy pro každý byť malý posun musíme vynaložit mnohem větší úsilí než dříve. I ten růst výkonu počítačů začíná drhnout a i ten Moorův zákon přestává platit. A AI? Jo máme statistický jazykový model. Umí to vyplodit nějaký texty, které jsou tak pravdivý, jaký je učící vstup. Ano administrativu to zastane, i umělce to asi nahradí, ale asi to nebude schopno nic nového vymyslet.
Ale jinak díky za článek, Star Trek mám rád, i když později mi víc přirostl k srdci Star Gate. Ale možná si zase něco pustím, už dlouho jsem nic ze Star Treku neviděl.:)
Odpovědět0 0
Pěkný 👍🏻 ale i tak v tom mám guláš jak se některé seriály prolínají a navazují 🤣
já bych si v návaznosti na tento výpis všech seriálu a filmu musel sestavit nějakou časovou osu počínaje rokem 2063 a zasazovat tam jednotlivé děje filmů, případně seriálů .
A pak vše zkouknout hezky od začátku nebo aspoň od děje kde hraje Patrick Stewart,
se StarTrekem jsem, skončil někde u 3.řady Discovery / 2.řady Picarda🤣🤣
Odpovědět2 0
Doplnil jsem k seriálům a filmům data, v kterých probíhá jejich děj + na začátek souhrnné tabulky, jejichž porovnáním lze snadno zjistit, co kam patří a jak se co prolíná.
Odpovědět2 0